Vybavit velký byt vyžaduje dostatek financí a vkusu a velká část majitelů prostorných bytů si na jejich zařízení pozve architekta či designéra. Naopak majitelé velmi malých bytů si je zařizují povětšinou sami, přitom vybavit malý byt tak, aby byl hezký a zároveň funkční, je mnohem složitější a náročnější. To naštěstí věděl mladý pár, který si na přeměnu svého malého bytu najal zkušené architekty.
Dovolená je sice za odměnu, ale návraty z ní bývají jako za trest. V tom shonu nastřádaných povinností, návratu do pracovního tempa, je totiž snadné něco opomenout. Třeba to, že během vaší nepřítomnosti v domácím potrubí nečině ležela a stárla voda. Maličkost to prý není.
Sice je to s revizemi a kontrolami v nájemních bytech mnohem jednodušší než v celých bytových domech, přesto jsou ale také nezbytné. Jak často se mají provádět, jaké, proč a kdo je za ně zodpovědný?
Dračík, jinak také česky jenotina, je původně americký rostlinný rod, jehož zástupci se hojně vyskytují i na skalkách a záhonech našich zahrad. Důvod je jasný, jde o nádherně kvetoucí rostliny, které mají nízké nároky na zálivku a živiny. A jelikož rod zahrnuje více jak 250 druhů a tomu odpovídající množství šlechtěných kultivarů, je opravdu z čeho vybírat.
Česko není jen velmocí v konzumaci piva. Na světovou špici jsme se propracovali i počtem rozhleden. Zvláště v posledních letech, kdy se na jejich budování daly sehnat zdroje ze zahraničních fondů, jsme si hodně „polepšili“. Díky horečnatému budování se dnes můžeme pyšnit poměrem jedné rozhledny ku dvaceti pěti tisícům obyvatel. Co naplat, že teď už jich většina chátrá a zdaleka ne z každé je něco zajímavého vidět. Chtěli jsme rozhledny, a tak je máme. Maďaři to ale vyřešili jinak.
A nejen kůrovcová kalamita, třeba po požáru v Českém Švýcarsku je obnova lesů doslova překotná. A z dřevin převažují pionýrské břízy. Ano, kůrovcová kalamita sice způsobila velké hospodářské škody, kterými ukázala na nesmyslnost obzvláště smrkových monokultur, přinesla však i překvapivě dobré zprávy. Příroda se zotavila, vzrostla biodiverzita a kůrovcem dříve napadené a zničené hospodářské lesy nyní doslova kypí životem. Je to vlastně velká šance, jak vše citlivě změnit.
Japonská filozofie, kultura, životní styl i architektura výrazně pronikají především v posledních letech do Evropy. Jejich láska k tradici a přírodě spolu s poklidným životním stylem inspirují architekty k vytváření minimalistických interiérů, kde každý detail má své místo. Japonskem je ovlivněn právě i neobvyklý byt v italské metropoli Řím.
Přinášíme krátké shrnutí aktuálních událostí ze stavebnictví. Co nás zaujalo? Mladí Češi mají problém, bydlení tvoří ohromnou část jejich příjmů, více než na západě. Brno otevírá startovací byty i jednotlivcům a Olomoucký kraj dohání zpoždění s výstavbou.
Ročně je v celé Evropě pro konzumní účely vyprodukováno okolo 96 miliard vajíček. Hlavní zásluhu na tom pochopitelně má 350 milionů nosnic, které na téhle výrobní metě pracují bez ohledu na přesčasy. Ta čísla jsou ohromující. Stejně jako množství odpadu, skořápek, který pak za vajíčky na samém konci spotřebního řetězce zůstává. K čemu se vaječné skořápky dají využít?
Řady chyb se dopouštíme nevědomky, nebo z neznalosti jiných možností. Téměř dokonale to platí pro trávníky. Za to, aby vypadaly opravdu dobře, totiž musíte tvrdě platit. Pravidelnou údržbou, provzdušňováním, sekáním, hnojivy, doséváním, vodou. Přitom to jde i jinak.
Palma, hlavní město Mallorky, už o letním horku něco ví. A lidé tu cíleně staví s ohledem na to, aby mohli sérii nekonečných letních třicítek přežít ve zdraví. S užitnou plochou 320 metrů čtverečních skutečně nepatří dům v Puntiró k nejmenším. Vysoká čísla tu ale trochu klamou. Obydlí totiž svým zastavěným objemem překrývá a zastřešuje celý prostor, ne jen obytné místnosti. I nádvoří a terasy jsou tu skryty v jedné skořápce společného obalu. K čemu je to dobré? Takový kompaktní a v jednom bloku vyvedený dům mnohem lépe odolává úpalnému horku.
Na vlky, kteří se vrátili do naší přírody, můžete narazit v Beskydech, na Šumavě, v Krkonoších, Krušných horách, Jizerských horách, Orlických horách a v Ralsku. Jenže on má vlastně nějakého toho vlka v zahradě každý. Tedy vlastně vlk. A ani se nemusíme rozčilovat, že nám tenhle ekologický experiment zabíjí ovce. Ty vlky, co běhají po lesích, má leckdo docela rád, jenže vlky na ovocných i okrasných stromech jsou vždy jen pro zlost. Říznete a objeví se znova. Rychle, zákeřně a bez vytí. Nepotřebují výt s lidmi. Jak se jich ale zbavit?
Vyběhnout si z kuchyně na zahrádku, něco ulomit, ustřihnout, utrhnout, a zase se vrátit zpátky k plotně. Ve vlastních domech se zahrádkami a na vsích se to žije. Ale v bytě? Možná ještě tak nějaké bylinky pěstované v květináči v kuchyni na okenním parapetu. Jestli ale máte balkón či lodžii, můžete si vypěstovat i trochu vlastní zeleniny, bylinek a koření. Je ale třeba plánovat a nebláznit.
Trable, které mají někde za hranicemi, se vždy snáší tak nějak lépe, než potíže, co máme doma. Ovšem ke studii o kvalitě pitné vody, s níž mají velké problémy ve Spojených státech amerických, se vyplatí přistupovat opatrně. A s o dost menší škodolibostí. Poukazuje totiž na problémy, které se teoreticky mohou vyskytnout i tady u nás.
K plánované rekonstrukci bytu na pražské Letné měl klient několik výrazných přání. Poptáváno bylo například nové a moderní uspořádání, jež by mimo jiné zajistilo to, aby mezi jednotlivými místnostmi pokud možno nemusely být dveře. To se samozřejmě lépe řekne, než udělá. Zvlášť v bytě, který je mnohapokojový, a kde dosud členění prostoru na dveřích docela stálo.
Jihoamerická teplomilná nutrie do naší přírody nikdy nepatřila, řadíme ji tedy mezi invazní druhy. V přírodě se však na mnoha místech naší země uchytili jedinci uniklí z chovů a nechovají se zrovna předpisově. Ovšem bobr, tedy ten evropský, to je jiná. Ještě na konci 90. let v naší přírodě vzácnost, dnes již mnohde nechtěný, nežádoucí. A vytlačovaný do chráněných oblastí. Jinde již hrozí jeho odstřel. I v případě bobra totiž nemůžeme hovořit o předpisovém chování. Především vůči lidskému majetku.
Pokud jste nikdy na žádné zahradě rostliny nezalévali, a teď chcete být rychle uvedeni do tématu, stačí vám vlastně jediná rada. Zalévejte přiměřeně. Je to sice pravdivá a dobře míněná rada, jen v praxi vám moc nepomůže. Protože to přiměřeně znamená každou chvilku něco jiného. A právě s tímhle už hezkých pár staletí ve Španělsku pomáhají tzv. ollas.
Ať chceme nebo ne, nic nezměníme na tom, že většina šikmých střech nadále zůstává v odstínech červené barvy. Jenže současné solární panely, které na střechy umisťujeme, mají obvykle barvu černou. A právě toho si všimli v sousedním Rakousku, načež začali vyrábět fotovoltaické solární panely v barvě červené, které mají především usnadnit instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné budovy. Tedy jejich střechy.
Mezi subtropické a tropické přenosné rostliny, které vás budou bavit vzrůstem i květem, rozhodně patří tevécie peruánská. A vsaďte se, že se už vaše první návštěva zeptá: „Co je tohle za divný oleandr?“
Většina mladých lidí si po dokončení studia a opuštění rodného hnízda přeje bydlet ve městě, nejlépe co nejvíce v centru, kde je blízko podzemní dráha, tramvaje, autobusy, vlakové nádraží, obchody a restaurace. A i když by si přáli větší byt, v takové lokalitě finance často vystačí maximálně na garsonku. Ale že se i z malé garsonky dá vykouzlit hezký funkční byt, který nabízí vše, co mladý člověk k životu potřebuje, dokazuje minibyt, který s námi můžete nyní navštívit. Pouhých 27 metrů čtverečních bytu zde mladí zařídili tak důmyslně, že se do něj vešly všechny místnosti.